slavostní zakončení školního roku 

Čas běží nezávisle na radostech či nesnázích člověka, a tak se i naše děti dočkaly konce školního roku. Pravda, roku v mnohém výjimečného. Vždyť kdo by v září předvídal, že budou skoro tři měsíce doma a přesvědčí se, že ne každý krásný sen se promění v krásnou skutečnost.

Až do března nebylo školáka, který by netoužil po delších prázdninách. A vida, po nucené karanténě přišla většina dobrovolně do školy, aby se alespoň na měsíc vrátila k pravidelnosti, na kterou dosud spíše lamentovala.

Díky rozvolňování mimořádných opatření se všichni dříve nebo později vrátili ke své práci a děti do školy.
A také proto jsme se mohli poslední den v roce setkat se všemi a naposledy vidět pospolu naši pátou třídu. Jedenáct dětí tímto dnem opustilo svou první školu, kde díky spojení s mateřskou školou některé strávily i osm let. V lidském životě je to ta kratší etapa, ale určitě významná a nezapomenutelná. Vždyť to byla první zkouška samostatnosti a všichni ji podle svých schopností zvládli. My dospělí jim přejeme šťastné zářijové vykročení do školy ve Valašské Polance, aby si našli další kamarády a přitom nezapomněli na ty pozděchovské. 

Všem rodičům bych chtěla poděkovat za velmi dobrou spolupráci, za obětavost a trpělivost, se kterou většina z Vás přistupovala k novým povinnostem souvisejícím s uzavřením školy. Rovněž vřele děkuji rodičům, zaměstnancům i vedení obce za ocenění mé šestileté práce ve škole.